Page 38 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

Uspořádání každé sentientní entity je tedy takové, že dvě předcházející úrovně či
oblasti v ní - nejniternější a intermediální čili duchovní a duševní - se nemohou měnit.
Jsou neměnné. Důvodem k tomu je fakt, že to, co je samo o sobě obecné, je obecné
vždy a může se rozšiřovat pouze odvozením z obecného. Obecné je tedy vždy
obecným. Protože obecné je vždy sídlem Nejvyššího a Jeho/Jejím vlastnictvím, musí
být konstantní, neboť Nejvyšší je stálý a neměnný vzhledem ke Své Absolutní
přirozenosti. Co je absolutní, nepotřebuje se měnit, protože to obsahuje všechny
nekonečné počty a variace změn, které byly, jsou a budou od věčnosti k věčnosti v
této Absolutní přirozenosti Nejvyššího. Z toho plyne neměnnost povahy Nejvyššího a
z ní neměnnost nejniternějšího, niterného čili duchovního stupně. Co se vnitřního čili
duševního stupně týče, je sám jedinečný a individuální i individualizovaný a zvláštní i
odlišný vzhledem ke všemu ostatnímu a odvozuje svůj původ z neměnnosti stupně,
který mu předchází v pořadí. Cokoli je jedinečné, zvláštní, odlišné a individuální, musí
zůstat neměnným, protože jakákoli změna by zničila jeho jedinečnost, subjektivitu,
zvláštnost a odlišnost. Výsledkem takové změny by bylo sebezničení Nejvyššího, kdož
je v tomto jedinečném, zvláštním, subjektivním individuu jako ve Svém vlastním.
Především je součástí Jeho/Její vlastní Absolutní neustálé manifestace za účelem
dávání a sdílení v absolutním smyslu sumací veškerého nekonečného počtu a všech
nekonečných variaci všech existujících sentientních entit a bytostí. Proč by někdo
chtěl ničit změnou toho, co je prostředkem pro projevení Absolutního dávání a
Absolutního sdílení Absolutní lásky a Absolutní moudrosti v tomto neopakovatelném
jsoucnu a bytí ? Avšak neměnnost neznamená stagnaci, ale na místo toho znamená
absolutně aktivní a dynamický stav a proces, z něhož vyzařují a emanují nekonečné
variace a počty všech druhů rozpoložení, stavů, procesů, jsoucen a bytí.

Situace je odlišná ve třetím diskrétním, souběžném a spojitém, následném stupni
sentientní entity, protože ten je zevní formou, v níž se sentientní entita projevuje.
Forma projevu se může do nekonečna měnit se změnami duchovních a duševních
kondic, stavů, procesů, úrovní, stupňů a dimenzí, vesmírů, galaxií, slunečních
systémů, planet a všeho ostatního. Ať se v nejniternější oblasti vybere jakýkoli aspekt,
aby se intenzivně projevil skrze svou jedinečně transformovanou aktualizaci ve
vnitřním stupni, zjeví se v takové formě, kondici, v takovém stavu či v takové dimenzi a
prostředí, které jsou nejvhodnější pro splnění účelu jeho manifestace. Jakmile je
takový aspekt vybrán a ustanoví se potřeba jeho manifestace, je vybráno náležité
prostředí a z něho vhodná vnější úroveň, aby se vybraný aspekt mohl zjevit, nastávat a
probíhat a stát se za účelem splnění svého poslání v duchovním pokroku každé
jedinečné sentientní entity.

Jelikož existuje nekonečný počet a nekonečná variace stavů, rozpoložení, procesů a
aspektů, které vyvěrají z Absolutní přirozenosti Nejvyššího, musí existovat i
nekonečný počet a nekonečné variace souvztažných prostředí a následně i nekonečný
počet a nekonečné variace vnějších stupňů či forem či souvisejících těl, která jsou
nádobami pro manifestaci předcházejících souběžných, diskrétních a následných,
souvislých stupňů.

Je nutno mít na mysli, že je třeba překonat představu, že jakýkoli zevnější stupeň je
vybudován jen z hmotných prvků. Hmota je pouze jednou z nekonečného počtu forem,
z jakých jsou tato těla vybudována za účelem projevení jedinečné duše a Absolutní
přítomnosti Nejvyššího. Jelikož je tu taková nekonečná rozmanitost a souběžná
přítomnost prostředí, do nichž se může promítnout manifestace sentientních bytostí,
máme tu též tolik nekonečných, rozličných a souběžných forem jejich zevnějších
stupňů - těl. Jelikož vnější stupeň čili tělo se buduje z prvků tohoto zvláštního
prostředí, podléhá jeho zákonům a podmínkám. Je-li prostředí nehmotné, bude mít
jiné zákony a podmínky manifestování než to, co je například vybudováno z hmoty.